Turci
Turci
Co říkají o Turcích encyklopedie:
Turci jsou národ, který žije převážně v Turecku (cca 80 milionů), ale také na Balkánském poloostrově (cca více než 1 milion) . V padesátých letech mohutně emigrovali do Německa, kde pomáhali s obnovou válkou zničené země. Většina Turků je sunnitského vyznání islámu. Do Malé Asie přišli v 11. až 13. stol. ze středoasijských stepí. Jazyk tohoto národa patří k oghuzské skupině turkitské větve altajské rodiny.
Základním a elementárním prvkem, který do jisté míry předurčuje ostatní části života každého turka, je náboženství. Turci jsou totiž muslimové, tj. vyznavači Islámu, nejmladšího z monoteistických náboženství světa. Založil jej svým zjevením Mohamed (přesněji Muhammad, asi 570-632 n.l.). V současné době má islám více než jednu miliardu vyznavačů po celém světě (1,2 - 1,5 mld), méně než 20 % tvoří Arabové. Základní knihou islámu je Korán, veršovaná sbírka božích sdělení věřícím, kterou podle muslimů Mohamedovi nadiktoval prostřednictvím archanděla Gabriela sám Bůh. Základním obřadem je modlitba (salát). Na každý den připadne pět modliteb, rozdělených do tří denních dob: úsvit (salátu-l-fadžr), poledne (salátu-z-zuhr), odpoledne (salátu-l'asr), doba při západu slunce (salátu-l-maghrib) a noc (salátu-l-'iša') - asi hodina a půl po západu slunce. V posledních letech, především však po útocích z 11. září 2001, se ve světě zakořenil názor, že Korán jako náboženská a společensko politická norma pro muslimy se neshoduje v základních otázkách s obecnými demokratickými lidskými právy a základními svobodami uznávanými západoevropskými státy.
Pět pilířů islámu, základní náboženské povinnosti:
Hlásit se k víře: Člověk se stane muslimem, pokud se přihlásí k víře.
Povinná modlitba: měla by se zopakovat pětkrát za den.
Dodržování půstu během ramadánu.
Almužny (zakat): dávky pro potřebné, ale také na prosazení islámu.
Pouť do Mekky jednou za život.
Pro zpracování dalších částí referátu se pro jednoduchost zaměřím na turky žijící v Turecké republice, tj. co se týče stylu stravování, tradic, vzdělávání a dalších, budu čerpat z doslechu a informací dostupných z různorodých a běžně přístupných zdrojů.
Umění, řemesla a další způsoby
obživy
Řemeslné dovednosti a umělecké zkušenosti mají v Turecku dlouholetou tradici. Nejvýznamnější jsou ručně vázané koberce. Často vám majitelé obchodů nabídnou vlněné nebo hedvábné koberce nejrůznějších velikostí a barev, s jednoduchými i složitými vzory. Nejdůležitějším znakem islámského umění je takzvaný nekonečný vzor. Barvy i vzory mají svoji symboliku. Materiál se barví na každý koberec zvlášť. Každý je proto originálem a každý skvostným uměleckým dílem. Podle tradice zdobí koberce téměř každou místnost domu. V Turecku budete mít mnoho příležitostí sledovat hbité prsty žen při vázání koberců podle předlohy. Až budete pozorovat, jak dopadajíc světlo mění odstíny a lesk barevného vlasu koberce snadno propadnete jeho kouzlo. Stejně zajímavé zážitky na vás čekají ve zlatnické dílně, kde se ručně vyrábění šperky ze čtrnáctikarátového zlata. K typickým tureckým výrobkům rovněž patří tepané předměty plné nejrůznějších symbolů a samozřejmě kožené oděvy a doplňky.
Turci mají zvláštní vytvořit přátelskou atmosféru a přitom samozřejmě prodat své zboží. Turci milují malé děti. Chovají se k nim nesmírně přátelsky, rádi si s nimi hrají, rozmazlují je a obdarovávají sladkostmi. Při setkání s Turky poznáte, že jejich způsob života je jiný, jako je odlišné podnebí, ve kterém žijí. Zdá se, jako by se více uměli radovat ze života a více si dopřávali radostí, které poskytuje. V Turecku se také přesvědčíte o pravdivosti přísloví "jiný kraj - jiný mrav". Na každém kroku potkáte v Turecku příjemné, srdečné a přátelské lidi, vždy upřímné a družné. Často dají najevo svou pohostinnost a pozvou vás na šálek čaje. Na bazarech se o cenách zboží smlouvá. Obchodníci vám nabídnou čaj, posadí vás na židličku a za chvíli se cítíte jako doma. Nespěchají a jsou připraveni splnit vám jakékoliv přání. Převrátí třeba celý krámek vzhůru nohama, jen aby vyhověli a našli přesně to, co chcete A když vám něco nepadne, hned vám nabídnou, že oblečení do druhého dne přešijí. Nic přeci není problém. Zatímco se rozmýšlíte a v duchu přepočítáváme liry na koruny, prodavači se vás zeptají, odkud jste přijeli, pokolikáté už jste v Turecku a jak jste spokojeni. Turci jsou ochotní, ohleduplní a přátelští. Jsou také hrdí a sebevědomí a citlivě reagují na chování druhých. Žijí pomaleji, klidněji a bezstarostněji než uspěchaní, netrpěliví a nedočkaví Středoevropané. Pamatuje na to, když s nimi jednáte. I když se budete cítit v právu, nejednejte s Turky z pozice síly či nadřazenosti, nekřičte a nebuďte agresivní. Nic tímto způsobem nepořídíte. Chápejte tureckou mentalitu a snažte se s nimi vždy dohodnout. Turci vám váš ohleduplný přístup oplatí laskavostí a snahou pomoci a vyhovět. Uvidíte, že budete spokojeni.
Turecká kuchyně
Turecká kuchyně patří k nejlepším a nejzdravějším na světě. Ovlivňovaly ji kulinární zvyklosti mnoha kultur a národů. Během staletí se vytříbily, a tak turecká kuchyně vzniká výběrem, vyváženými a vzájemně se doplňujícími kombinacemi a pestrou paletou chutí. Díky své zeměpisné poloze Turecka čerpá z vlastních zásob velké množství ryb a dalších darů moře a příhodné klimatické podmínky přinášejí po celý rok hojnost čerstvé zeleniny a ovoce. Zeleninové saláty vám doporučujeme ochutit zálivkou z olivového oleje a citrónu nebo jogurtovou s česnekem a mátou, která blahodárně působí na zažívací ústrojí. Ovoce, zvláště meloun, nechybní ani při snídani. Z mas je v turecké kuchyni nejrozšířenější skopové. Pokud nad ním doma ohrnujete nos, v Turecku vám určitě zachutná. Není tak tučné jako naše skopové, protože ovce se nechovní v Turecku pro volnu, ale pro maso, a to voní bylinkami, které spásají. Plátky skopového, odkrajované z úhledného kužele na velikém špízu, který se opéká nad ohněm, poznáte podle vůně již zdaleka. Čichové buňky také příjemně podráží vůně rožněných mořských ryb. V turecké kuchyni se hojně využívá mleté maso, především na köfte, podobné našim karbanátkům. K jídlu se pije obyčejná voda a byť s Tureckem spojujeme kávu, mnohem rozšířenějším nápojem je čaj, bez něhož se neobejde žádné posezení. Když se procházíte uličkami měst, každou chvíli se kolem vás mihne číšník s tácem čajových skleniček, uprostřed mírně zúžených akorát do dlaně. Běžná denní dávka se pohybuje kolem deseti skleniček. Když budete velmi unaveni, požádejte o ayran, který zaručeně osvěží. Tento slabě osolený nápoj vznikne rozředěním bílého jogurtu vodou. Z alkoholických nápojů je nejtypičtější rakije, která se připravuje z hrozinek a ochucuje anýzem. Podává se vychlazená, obvykle ředěná vodou, čímž získává bílou barvu. Pozvedá náladu a rychle stoupá do hlavy. Rozhodně vyzkoušejte. A nezapomeňte: Serefe! neboli Na zdraví!
Obyvatelstvo Turecka
V roce 1927 obývalo Turecko pouze 14 milionů lidí. Dnes je to přibližně 70 milionů, v roce 2010 může mít až 100 milionů obyvatel. V následujících letech se na trh pracovních míst dostane enormní počet mladých lidí. Přitom tito lidé většinou nemají vzdělání potřebné pro pracovní činnost ve společnosti s rozvinutou odborovou organizací průmyslu. Míra negramotnosti žen v Turecku je cca. 23% (u mužů 7%). Podíl dětí pokračujících po základní škole ve vzdělávání byl v roce 2001 pouze 43%.